Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Charles Kuen Kao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Kuen Kao
Narození4. listopadu 1933
Šanghaj
Úmrtí23. září 2018 (ve věku 84 let)
Bradbury Hospice
Příčina úmrtíAlzheimerova choroba
BydlištěHongkong
Londýn
Šanghaj
Mountain View
Alma materUniverzitní kolej v Londýně
Greenwichská univerzita
Londýnská univerzita
Povolánífyzik, akademik, vynálezce, podnikatel, elektroinženýr, vědec, vysokoškolský učitel a výkonný manažer
ZaměstnavateléYaleova univerzita
Londýnská univerzita královny Marie
Imperiální kolej v Londýně
Čínská univerzita v Hongkongu
Oceněnímedaile Stuarta Ballantina (1977)
IEEE Morris N. Liebmann Memorial Award (1978)
medaile IEEE Alexandra Grahama Bella (1985)
Marconiho cena (1985)
James C. McGroddy Prize for New Materials (1989)
… více na Wikidatech
RodičeKao Chun-Hsiang
PříbuzníKao Ping-tse
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Kuen Kao 高锟 (4. listopadu 1933 Šanghaj23. září 2018) byl původem čínský fyzik (měl čínské, americké a britské občanství) je považován za průkopníka využití optických vláken v telekomunikacích.[1]

V roce 2009 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za průlomové úspěchy v oblasti přenosu světla ve vláknech pro optickou komunikaci.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Charles Kao se narodil 4. listopadu 1933 v Šanghaji. V roce 1957 absolvoval na Woolwich Polytechnic (University of Greenwich), a poté pracoval jako inženýr pro společnost Standard Telephones and Cables (STC) a jejich výzkumné centrum Standard Telecommunications Laboratoriem (STL) v anglickém Harlow. Doktorát (Ph.D.) v oblasti elektrotechnického inženýrství získal na Imperial College v Londýně v roce 1965 a začal svůj výzkum v oblasti optických vlastností skleněných vláken. Poté pracoval spolu s Georgem Hockmanem na tom, aby bylo možné využít optické vlákno v oblasti telekomunikací.

Po odchodu z laboratoře STL pracoval jako ředitel výzkumu společnosti ITT (International Telephone & Telegraph). V letech 1987-1996 byl prorektorem (vice chancellor) Čínské univerzity v Hongkongu a výkonným ředitelem společnosti Transtech Services. V roce 1996 odešel do důchodu. V roce 2009 byl předsedou a výkonným ředitelem společnosti ITX Services.

V roce 2009 získal Nobelovu cenu. Spolu s ním byli odměněni Willard Boyle a George E. Smith.

Společně s George Hockhamem publikovali v roce 1966 přelomovou studii v níž prokázali, že je možné využít optické vlákno v oblasti telekomunikací. Ukázali, že problémy, se kterými se tehdy optická vlákna potýkala, nebyly způsobeny jejich vnitřními vlastnostmi (nikoliv technologií samotnou), ale že je způsobovaly nečistoty ve skle.

Jejich přínos byl v tom, že přišli na to, jakou úlohu mají nečistoty ve vláknu, konkrétně ionty kovů, které elektromagnetický signál silně rozptylují. Odhadli, že bez těchto příměsí by se v čistém vlákně měl útlum snížit na pouhý 1 dB/km. Z materiálů, které testovali, se jako nejslibnější jevil čistý křemík. V roce 1965 optická vlákna o maximální délce 20 metrů uměla na druhý konec převést jen jedno jediné procento světla, kterým byly nasvíceny. V roce 2009 bylo přitom možné do cíle dostat průměrně 95 procent světla na vzdálenosti v řádu kilometrů.

Kao svým výzkumem otevřel novou cestu pro spolehlivý přenos dat na velké vzdálenosti.

Nobelův výbor jeho volbu v roce 2009 zdůvodnil obrovským dopadem, který Kaova práce měla a má na dnešní informační svět. V oznámení o udělení ceny se uvádí: "Dnes více než miliarda kilometrů optických vláken po celém světě vytváří páteř moderních globálních telekomunikací,", "Text, hudba, obrázky a videa mohou být šířeny po zeměkouli ve zlomku sekundy,".

Jeho výzkum je jedním ze základů moderních komunikačních sítí, včetně vysokorychlostního internetu.

Vybrané publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Kao, K.C., Hockham, G.A., Dielectric-fibre Surface Waveguides for Optical Frequencies, Proc. I.E.E. Vol. 113, No. 7, July 1966, pp. 1151-1158. Awarded Electronic Division Premium.
  • Kao, K.C., Davies, T.W., Spectrophotometric Studies of Ultra Low Loss Optical Glasses - I: Single Beam Method, Journal of Scientific Instruments (Journal of Physics E) 1968, Series 2, Vol. 1, pp. 1063-1068.
  • Kao, C.K., 1012 bit/s Optoelectronics Technology, IEE Proceedings, Vol. 133, Pt.J, No 3, June 1986. pp. 230-236.
  1. Charles Kao | British-American physicist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Nobel Prize in Physics 2009. NobelPrize.org [online]. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]