Martinus J. G. Veltman
| Martinus J. G. Veltman | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Martinus Justinus Godefridus Veltman |
| Narození | 27. června 1931 Waalwijk |
| Úmrtí | 4. ledna 2021 (ve věku 89 let) Bilthoven |
| Alma mater | Utrechtská univerzita |
| Povolání | teoretický fyzik, profesor, fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Leidenu (od 1989) Michiganská univerzita Utrechtská univerzita |
| Ocenění | High Energy and Particle Physics Prize (1993) Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1996) Nobelova cena za fyziku (1999) Akademiepenning (1999) čestný doktor Středomořské univerzity Aix Marseille II (2000) … více na Wikidatech |
| Děti | Hélène Veltman[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martinus Justinus Godefriedus Veltman (27. června 1931, Waalwijk, Nizozemsko – 4. ledna 2021, Bilthoven[2]) byl nizozemský teoretický fyzik. Spolu se svým bývalým studentem Gerardusem 't Hooftem získal roku 1999 Nobelovu cenu za fyziku „za objasnění kvantové struktury elektroslabých interakcí“.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Waalwijku v Nizozemsku. V roce 1948 začal studovat matematiku a fyziku na Univerzitě v Utrechtu. Roku 1955 se stal asistentem profesora Michelse ve Van der Wallsově laboratoři v Amsterdamu. Ve stejném roce se však vrátil zpět do Utrechtu, kde pod vedením Leona Van Hovea, bývalého ředitele CERNu, získal magisterský titul. Následovala dvouletá vojenská služba. Na Utrecht University se vrátil v roce 1959, následně zde roku 1963 získal doktorský titul v teoretické fyzice a v roce 1966 byl na Utrecht University jmenován profesorem.
V letech 1963/64 strávených v SLAC National Accelerator Laboratory vytvořil počítačový program Schoonschip pro symbolické výpočty, který je považován za první počítačový algebraický systém. Pozdější systémy pracují na stejném základě jako tento Veltmanův program. Mezi roky 1964 a 1966 pracoval také v evropském středisku pro jaderný výzkum CERN.
V roce 1971, kdy Gerardus 't Hooft pod jeho vedením dokončoval svůj doktorský titul, zjistili, že kalibrační teorie jsou renormalizovatelné. Pokud jsou symetrie Yangovy–Millsovy teorie v módu spontánního narušení, označovaném jako Higgsův mechanismus, lze zmíněnou teorii renormalizovat. [3][4].
V roce 1991 odešel z Univerzity v Utrechtu na Michiganskou univerzitu, protože ho zklamalo, že většina zásluh za dizertační práci byla přidělena 't Hooftovi. Přitom cítil, že většinu přípravných prací udělal on.[5] Nakonec ale dostali Nobelovu cenu v roce 1999 oba dva.
V současnosti je emeritním profesorem na Michiganské univerzitě. Na jeho počest byl po něm pojmenován asteroid 9492 Veltman.
V roce 2003 vydal knihu o fyzice částic s názvem Facts and Mysteries in Elementary Particle Physics určenou pro širší publikum. Tato kniha vyšla v roce 2007 i v českém překladu Nakladatelství Academia.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Veltman, M. "Perturbation Theory of Massive Yang-Mills Fields", Utrecht Rijksuniversiteit (Netherlands). Instituut voor Theoretische Fysica. Paris Univ., Orsay (France). Laboratoire de Physique Théorique et Hautes Energies, (srpen 1968).
- Veltman, M. & J. Yellin. "Some Comments on the Decays of eta (550)", Brookhaven National Laboratory, Ministerstvo energetiky Spojených států amerických (skrze již neexistující Komisi pro atomovou energii USA), (červenec 1966).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martinus J. G. Veltman na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2024-05-17].
- ↑ Nobel prize winner Martinus Veltman passed away - News - Universiteit Utrecht [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ G. 't Hooft and M. Veltman. Regularization and Renormalization of Gauge Fields. Nuclear Physics B. 1972, roč. 44, s. 189–219.
- ↑ Regularization and Renormalization of Gauge Fields by t'Hooft and Veltman (PDF). igitur-archive.library.uu.nl [online]. [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-07.
- ↑ Martinus J. G. Veltman. www.uu.nl [online]. [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-10-12.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinus J. G. Veltman na Wikimedia Commons - (anglicky)Autobiografie na Nobelprize.org
- (anglicky)Stránka na University of Michigan
- (anglicky)Fotografie, biografie a bibliografie z Office of Scientific and Technical Information, Ministerstvo energetiky Spojených států amerických
- (anglicky)'An Interview with Martinus Veltman' - video na Vega Science Trust
- (anglicky)'Why do we need a linear collider' - video
