Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Dolní Lažany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Moravskobudějovicku. O části obce Lipová pojednává článek Dolní Lažany (Lipová).
Dolní Lažany
Centrum Dolních Lažan s kovovou zvoničkou
Centrum Dolních Lažan s kovovou zvoničkou
Znak obce Dolní LažanyVlajka obce Dolní Lažany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel155 (2024)[1]
Rozloha5,45 km²[2]
Katastrální územíDolní Lažany
Nadmořská výška472 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů58 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Lažany 1
675 51 Jaroměřice nad Rokytnou
obec.dolni-lazany@cbox.cz
StarostkaMgr. Dana Durdová
Oficiální web: www.dolnilazany.cz
Dolní Lažany
Dolní Lažany
Další údaje
Kód obce587664
Kód části obce29432
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Lažany jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží jihozápadně od města Třebíče, asi 5 km severně od Moravských Budějovic. Žije zde 155[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Lesůňky, Šebkovice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Bohušice, Lesonice a Babice.

Dolní Lažany se nachází 5 km severně od Moravských Budějovic.[4]

Dolními Lažanami prochází ze severu na jih silnice z Šebkovic do Vícenic a ze západu na východ silnice z Horních Lažan do Popovic. Severně pak ze silnice vede užitková lesní silnice k silnici mezi Šebkovicemi a Lesonicemi a dál do Loukovic, jižně pak vede užitková lesní silnice k silnici mezi Jakubovem u Moravských Budějovic a Vícenicemi a dál pod kopec Svatý Vít a do Moravských Budějovic. Ze západu na východ vede přes území obce cyklostezka 5125, na západním okraji území obce pak prochází z Horních Lažan ke kopci Svatý Vít turistická stezka a cyklostezka 5103. Přes západní část území obce prochází zelená turistická stezka a červená turistická stezka pod názvem Březinova cesta.

Východní polovina území obce je zemědělsky využívaná, západní polovina území obce je zalesněná a kopcovitá.

Na jižní hranici území obce protéká Vícenický potok, který se u Lukova vlévá do Rokytky. Severní hranici území obce pramení nepojmenovaný přítok potoka V Herklích. Přímo v zastavěném území obce pramení nepojmenovaný potok, který dále teče východně, na jeho toku se nachází několik menších rybníků, u Lesůněk se pak vlévá do Rokytné.

Západní část území dosahuje 540–580 metrů nad mořem, východní část je rovinatější a dosahuje cca 500 metrů nad mořem. V lesích na severozápadním okraji území se nachází vrchol Brdo (580 m), těsně za jižní hranicí území obce se pak nachází Holý kopec (580 m).

Na východním okraji území obce leží samostatné zastavěné území vesnice.[5]

Dle archeologických nálezů by v místech dnešní obce mělo existovat osídlení v mladší době kamenné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1459.[6] Původně vesnice spadala do bítovského panství, od roku 1489 pak získalo právo odúmrtí, roku 1522 byla část panství prodána Janu z Pernštejna.[4] V tu dobu se tak i Dolní Lažany staly součástí jaroměřického panství, v roce 1534 pak odkoupil panství Jindřich Meziříčský z Lomnice. Roku 1609 pak ale Kateřina Meziříčská z Lomnice prodala mimo jiné i Lažany Zikmundovi z Tiefenbachu. Po konfiskaci pak bylo panství prodáno Gerhardovi Questeberkovi. V roce 1752 získali jaroměřické panství Kounicové, ti je vlastnili až do roku 1848.[7]

Na konci 18. století byla v obci vybudována kaplička.[6] Do roku 1849 spadaly Lažany do jaroměřického panství, v roce 1850 pak patřily do znojemského okresu a roku 1896 pak byly začleněny do okresu Moravské Budějovice.[4] V roce 1892 byla v obci postavena škola.[4]

Od roku 1925 je psána kronika obce.[8] V roce 1935 byla obec elektrifikována.[9] V březnu roku 1945 byla německou armádou nedaleko Boňova vybudována střelnice, kdy Němci stříleli do lesů u Lišného nebo na Holém kopci. Až do 70. let 20. století se v lesích nacházela nevybuchlá munice.[10] Již v roce 1947 bylo v obci zřízeno Lesní a zemědělské družstvo, to pak bylo v roce 1952 změněno v JZD. To se pak v roce 1960 spojilo do JZD Rozkvět s JZD Vícenice. V roce 1972 se JZD Rozkvět sloučilo s JZD Budoucnost (sídlící v Moravských Budějovicích).[4]

Mezi lety 1850 a 1867 patřily pod Dolní Lažany nedaleké Vícenice, ty pak patřily i mezi lety 1961 a 1979.[11] Od roku 1850 do roku [4]1956 bývaly součástí Dolních Lažan též Horní Lažany, než přešly pod správu Lesonic.[12][13] Mezi lety 1980 a 1992 byly Dolní Lažany začleněny pod Moravské Budějovice.[4] Do roku 1849 patřily Dolní Lažany do jaroměřického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 247 283 268 253 258 274 245 189 176 148 149 147 152 152 145
Počet domů 43 44 47 48 50 51 53 56 50 50 44 55 56 59 58

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Dolní Lažany
2006[17] 2010[18] 2013[19] 2017[20] 2021[21]
1. ČSSD (55,55 %) ČSSD (36,45 %) ČSSD (32,63 %) ANO (40,21 %) ANO (45,55 %)
2. KSČM (24,24 %) KSČM (26,04 %) KSČM (31,57 %) KSČM (23,91 %) SPD (12,22 %)
3. KDU-ČSL (12,12 %) ODS (10,41 %) ANO 2011 (12,63 %) ODS (7,6 %) SPOLU (10,0 %)
účast 85,34 % (99 z 116) 77,34 % (99 z 128) 70,37 % (95 z 135) 74,80 % (92 z 123) 74,38 % (90 z 121)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Dolní Lažany
1. 2. 3. účast
2000[22] KSČM (47,82 %) SV (15,21 %) 4KOALICE (10,86 %) 40,51 % (47 z 116)
2004[23] KSČM (42,5 %) ČSSD (30 %) KDU-ČSL (20 %) 35,71 % (40 z 112)
2008[24] ČSSD (50 %) KSČM (25,71 %) KDU-ČSL (8,57 %) 55,12 % (70 z 127)
2012[25] KSČM (41,79 %) ČSSD (37,31 %) KDU-ČSL (7,46 %) 53,13 % (68 z 128)
2016[26] ČSSD (31,66 %) KSČM (25 %) ANO 2011 (11,66 %) 50,41 % (62 z 123)
2020[27] ANO (33,33 %) ČSSD (25,49 %) Pro TOP Vysočinu (9,8 %) 41,46 % (51 z 123)
2024[28] ANO (66,66 %) STAN+SNK ED (12,96 %) SOCDEM (9,25 %) 45,16 % (56 z 124)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů), druhé místo obsadil Jana Bobošíková (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (7 hlasů). Volební účast byla 74,80 %, tj. 95 ze 127 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (92 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 80,31 %, tj. 102 ze 127 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 76,23 %, tj. 93 ze 122 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 81,82 %, tj. 99 ze 121 oprávněných voličů.[30]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (57 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (13 hlasů). Volební účast byla 81,97 %, tj. 100 ze 122 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (61 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (37 hlasů). Volební účast byla 80,99 %, tj. 98 ze 121 oprávněných voličů.[31]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 560–562. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 1. 2024
  6. a b Dolní Lažany [online]. Jaroměřice nad Rokytnou: Město Jaroměřice nad Rokytnou [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 843 s. S. 586–588. 
  8. kl. 90 let Kroniky. Lažanské listy. Červenec 2015, roč. 2015, čís. 3, s. 6. Dostupné online. 
  9. Lažanské listy. Leden 2015, roč. 2015, čís. 1, s. 8. Dostupné online. 
  10. LINHA, Karel. Poslední válečné dny v Dolních Lažanech. Lažanské listy. Duben 2015, roč. 2015, čís. 2, s. 7. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 619.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  12. Obec Lesonice [online]. www.lesonice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 159. 
  14. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 57. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  26. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  27. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  28. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  29. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  30. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  31. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]