Lovčovice
| Lovčovice | |
|---|---|
 Centrum Lovčovic s kaplí a studnou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′54″ s. š., 15°32′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 60 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,90 km²[2] |
| Katastrální území | Lovčovice |
| Nadmořská výška | 454 m n. m. |
| PSČ | 675 31 |
| Počet domů | 18 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lovčovice 15 675 31 Jemnice lovcovice@email.cz |
| Starosta | Josef Kolář |
| Oficiální web: www | |
  Lovčovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544957 |
| Kód části obce | 93033 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovčovice (německy Lospitz[4], dříve též Lobcowycz, Lowczowicz, Laucziowicze, Laspitz, Lospitz, Laučovice[5]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 60[1] obyvatel.
Obec se nachází pět kilometrů jihozápadně od Jemnice, z jihu je obtékána Bělčovickým potokem, prochází jí silnice z Chvalkovic do Bačkovic.[5]
Sousedními obcemi sídla jsou Dešná, Bačkovice, Radotice a Menhartice.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ze severu na jih vede přes území obce silnice II/410, ze západu na východ vede silnice z Chvalkovic do Bačkovic, z této silnice pak severně přes zastavěné území obce vede užitková silnice do Pálovic, přes severovýchodní výspu území obce vede užitková silnice z Menhartic do Radotic. Ze západu na jih vede přes území obce cyklostezka 1001.
Většina území obce je využívána zemědělsky, jen malá část severovýchodní výspy území obce a jihozápadní okraj území obce jsou zalesněny.
Západně od území obce pramení Bělčovický potok, ten pak teče východně a na jednom z jeho přítoků se nachází u zastavěného území obce Karlův rybník. Bělčovický potok pak vede severně, kde se po pár stovkách metrů vlévá do Menhartického potoka. Na severním okraji území obce se nachází dva malé rybníčky.
Většina území obce je rovinatá, nachází se mezi 480–500 metry nad mořem, na východní hranici území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 482 m.
Zastavěné území obce se nachází na severním okraji západní části území obce.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351 (in Lobcowycz),[7][8][9] v roce 1360 je poprvé také zmíněna tvrz ve vsi, ta byla v roce 1365 prodána Martinkovi z Libosvár, ale už na konci 14. století se uvádí jako pustá. Později měla být obnovena, ale v 16. století je opět uváděna jako pustá.[10] Roku 1386 prodal Lovčovice Chval z Radkova Jarkovi a Kunšovi z Krakovic, Kuneš pak roku 1390 prodal vesnici Pelhřimovi z Kopitec. Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[5]
V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[11] V roce 1775 se lovčovičtí poddaní účastnili žádosti o snížení roboty, jeden ze zástupců obce se účastnil podání císaři ve Vídni.[5]
Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[11]
V roce 1933 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v roce 1947 založeno zemědělské strojní družstvo a v roce 1957 bylo založeno v Lovčovicích JZD, to pak bylo v roce 1966 sloučeno s JZD Menhartice, roku 1991 bylo družstvo v Menharticích privatizováno.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 119 | 110 | 113 | 125 | 117 | 136 | 134 | 72 | 70 | 78 | 77 | 71 | 64 | 56 | 63 |
| Počet domů | 24 | 24 | 23 | 33 | 23 | 23 | 23 | 20 | 17 | 16 | 17 | 23 | 23 | 19 | 18 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 patřily Lovčovice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak mezi lety 1938 a 1945 do okresu Waidhofen an der Thaya, pak od roku 1945 do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Od 1. dubna 1967 do 31. prosince 1979 patřily Lovčovice pod Menhartice-Lovčovice a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byla obec začleněna pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[14][5][15]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[16]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[17] | 2010[18] | 2013[19] | 2017[20] | 2021[21] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (47,72 %) | ČSSD (38,63 %) | KSČM (37,5 %) | SPD (27,65 %) | ANO (47,5 %) |
| 2. | KSČM (20,45 %) | ODS (22,72 %) | ODS (25,0 %) | KSČM (23,4 %) | ČSSD (20,0 %) |
| 3. | ODS (15,9 %) | KSČM (20,45 %) | ČSSD (20,0 %) | KDU-ČSL (17,02 %) | SPD (10,0 %) |
| účast | 89,80 % (44 z 49) | 93,62 % (44 z 47) | 93,02 % (40 z 43) | 92,31 % (48 z 52) | 81,63 % (40 z 49) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[22] | ČSSD (27,58 %) | SV (24,13 %) | 4KOALICE (17,24 %) | 51,78 % (29 z 56) |
| 2004[23] | ODS (31,81 %) | SNK (27,27 %) | KSČM (22,72 %) | 43,13 % (22 z 51) |
| 2008[24] | ČSSD (48,83 %) | KSČM (16,27 %) | ODS (13,95 %) | 87,76 % (43 z 49) |
| 2012[25] | KSČM (38,46 %) | ČSSD (25,64 %) | ODS (17,94 %) | 90,7 % (39 z 43) |
| 2016[26] | KSČM (27,58 %) | ODS (24,13 %) | STO (17,24 %) | 61,7 % (29 z 47) |
| 2020[27] | ODS+STO (41,93 %) | Trikolora+Soukromníci (16,12 %) | ANO (12,9 %) | 62 % (31 z 50) |
| 2024[28] | ANO (44,82 %) | ODS+TOP 09+STO (34,48 %) | ČSNS+KSČM+ČSSD (10,34 %) | 60,42 % (29 z 48) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Přemysl Sobotka (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (7 hlasů). Volební účast byla 88,37 %, tj. 38 ze 43 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (7 hlasů). Volební účast byla 88,37 %, tj. 38 ze 43 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (11 hlasů). Volební účast byla 92,16 %, tj. 47 ze 51 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 96,08 %, tj. 49 ze 51 oprávněných voličů.[30]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (8 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (6 hlasů). Volební účast byla 88,00 %, tj. 44 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů). Volební účast byla 90,20 %, tj. 46 ze 51 oprávněných voličů.[31]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple z 19. století[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 174.
- ↑ a b c d e f g Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 10. 3. 2024
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha II, č. 32 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-11]. S. 15. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 556.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588.
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 124. Dostupné online.
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 164.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 305.
- ↑ Udělené symboly – Lovčovice [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovčovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lovčovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Lovčovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
