Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Třesov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třesov
Centrum Třesova
Centrum Třesova
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′49″ s. š., 16°4′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel100 (2024)[1]
Rozloha4,30 km²[2]
Katastrální územíTřesov
Nadmořská výška451 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřesov 6
675 02 Koněšín
obectresov@volny.cz
StarostaKarel Krčál
Oficiální web: www.tresov.cz
Třesov
Třesov
Další údaje
Kód obce550311
Kód části obce37460
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třesov (dříve též Střesov[4], německy Trzesow, Tresow[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží dvacet kilometrů východně od Třebíče. Žije zde 100[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Nabízí se několik možností výkladu jména vesnice. Jeho základem mohlo být osobní jméno Třěs (totožné s obecným třěs - "třesení") nebo jméno Třěš (domácká podoba některého jména začínajícího na Třěbo-, např. Třěbohost) a pak by místní jméno znamenalo "Třěsův/Třěšův majetek". Nebo za jméno vsi mohla být vzata jmenná podoba přídavného jména třěsový a jméno vesnice by pak označovalo místo, kde se třese půda. Poslední možnost je nejpravděpodobnější, ale kvůli nedostatku starých písemných dokladů nelze rozhodnout s jistotou.[6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[5] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[7] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[8] přikoupen Oldřichem z Lomnice[9] do náměšťského panství.[8] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[10]

V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[5]

V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple svatého Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 169 153 179 185 157 166 193 160 179 151 119 109 98 94 101
Počet domů 23 26 30 29 28 29 33 39 37 36 33 38 37 41 43

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[13][14]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Třesov
2006[15] 2010[16] 2013[17] 2017[18] 2021[19]
1. ODS (28,07 %) TOP 09 (21,56 %) ČSSD (25,0 %) ANO (50,98 %) ANO (40,74 %)
2. KSČM (26,31 %) ČSSD (19,6 %) KSČM (25,0 %) KDU-ČSL (17,64 %) Piráti+STAN (16,66 %)
3. ČSSD (24,56 %) VV (17,64 %) ANO 2011 (17,3 %) ČSSD (7,84 %) SPOLU (14,81 %)
účast 70,37 % (57 z 81) 69,86 % (51 z 73) 71,23 % (52 z 73) 71,83 % (51 z 71) 69,62 % (55 z 79)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Třesov
1. 2. 3. účast
2000[20] SV (24,24 %) 4KOALICE (21,21 %) SNK (15,15 %) 42,04 % (37 z 88)
2004[21] ODS (31,03 %) KDU-ČSL (20,68 %) KSČM (17,24 %) 37,17 % (29 z 78)
2008[22] SNK ED (26,66 %) ČSSD (26,66 %) KSČM (17,77 %) 60 % (45 z 75)
2012[23] KSČM (23,07 %) ČSSD (20,51 %) Pro Vysočinu (20,51 %) 54,05 % (40 z 74)
2016[24] ANO 2011 (38,46 %) STAN+SNK ED (17,94 %) KDU-ČSL (12,82 %) 56,52 % (39 z 69)
2020[25] ANO (27,58 %) KDU-ČSL (20,68 %) Piráti (13,79 %) 40,26 % (31 z 77)
2024[26] ANO (39,28 %) KDU-ČSL (28,57 %) ČSNS+KSČM+ČSSD (10,71 %) 37,97 % (30 z 79)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71,23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73,97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76,06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80,56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 66,23 %, tj. 51 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 74,67 %, tj. 56 ze 75 oprávněných voličů.[29]

Pamětihodnosti a kultura

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[5] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[30]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.

Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého
    Kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svobody
    Socha svobody

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 616–617. 
  7. ↑ a b Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317. 
  9. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144. 
  10. ↑ Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 584.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třesov&oldid=24332632“