Horní Benešov
Horní Benešov | |
---|---|
Mírové náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Horní Benešov |
Obec s rozšířenou působností | Bruntál (správní obvod) |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°58′ s. š., 17°36′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 214 (2024)[1] |
Rozloha | 20,40 km²[2] |
Katastrální území | Horní Benešov |
Nadmořská výška | 568 m n. m. |
PSČ | 793 12 |
Počet domů | 486 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykova 32 793 12 Horní Benešov podatelna@hbenesov.cz |
Starosta | Ing. Pavel König |
Oficiální web: www | |
Horní Benešov | |
Další údaje | |
Kód obce | 597350 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní Benešov (německy Bennisch[4], polsky Beneszów Górny) do roku 1926 Benešov, je město v okrese Bruntál. Leží ve Slezsku na hlavní silnici mezi Opavou (20,5 km) a Bruntálem (13 km). V Horním Benešově žije přibližně 2 200[1] obyvatel.
Městský znak je polcený; v pravém poli je zobrazena půlka slezské orlice a vlevo dvě hornické motyky.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Horní Benešov
- Luhy
Obě části leží na katastrálním území Horní Benešov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Horní Benešov, „Perla Slezska“, byl založen roku 1253 na místě starší hornické osady a má za sebou dlouhou hornickou tradici. Ve městě se těžilo zlato, stříbro, měď a železné rudy. V okolí se ještě dobývá břidlice. Velkého rozmachu dosáhl v minulosti i textilní průmysl (benešovské plátno). Do konce druhé světové války 1945 žili v Horním Benešově téměř výhradně Němci. Česky se obec roku 1869 nazývala pouze Benešow, v letech 1880–1926 Benešov.
Železniční doprava s Opavou (zahájená 29. června 1892) musela být kvůli půdním poklesům v důsledku těžby v roce 1970 pozastavena – vlaky končily ve stanici Svobodné Heřmanice, v roce 1981 bylo odstraněno těleso dráhy. 11. prosince 2005 byla provozována pouze do Jakartovic, od léta 2014 jsou vlaky provozovány opět až do Svobodných Heřmanic, ovšem pouze v sezoně o víkendech. Důlní činnost byla v roce 1992 ukončena a také výroba textilu byla silně omezena, z toho důvodu zde značně vzrostla nezaměstnanost.
Původně gotický kostel sv. Kateřiny pochází z roku 1253. Několikrát byl zničen. V letech 1474, 1717, 1740, 1767 a 1820 postihl město požár.
Od 1. ledna 1978 do 23. listopadu 1990 byly částmi obce Horní Benešov vesnice Horní Životice a Staré Heřminovy.
V roce 1873 se v Horním Benešově v židovské rodině narodil pozdější nájemce tamního pivovaru, Fritz Kohn,[5] dědeček Johna Kerryho, který v roce 2004 neúspěšně kandidoval na funkci amerického prezidenta a v roce 2013 se stal americkým ministrem zahraničí. Zastupitelé města mu udělili čestné občanství Horního Benešova. Na udělení čestného občanství John Kerry, ač byl kontaktován společnosti Media Flov, která město Horní Benešov zastupovala, nikdy nereagoval.[zdroj?]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel celého města Horní Benešov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4256 | 4200 | 4442 | 4367 | 3826 | 3376 | 3409[p 1] | 1727 | 2199 | 2499 | 2286 | 2602 | 2483[p 2] |
Poznámka |
V celém městě Horním Benešov je evidováno 514 adres: 512 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 440 domů, z toho 399 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Horního Benešova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1930 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3023 | 3101 | 3256 | 3140 | 2754 | 2589 | 2286 | 2273 | 2162 |
V samotném Horním Benešově je evidováno 414 adres: 412 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 327 trvale obydlených.
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Anton Karl Gebauer (1872–1942), cestovatel, národopisec a přírodovědec
- Johann Franz Greipel (1720–1798), malíř
- Jaroslav Černý (* 1979), fotbalista
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Kateřiny
-
Hřbitovní kaple Panny Marie
-
Pošta
-
Masarykova ulice
-
Městský úřad
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Pszów, Polsko
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819.
- ↑ Whitmore, Brian. Hearing of roots, Czech village roots Kerry on. The Boston Globe. February 22, 2004. Dostupné online [cit. January 8, 2008].
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17.
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077. - ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Benešov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Horní Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Informační centrum a městská knihovna Horní Benešov
- Hornobenešovské listy
- Smírčí kříž (fotografie)