Konstantin Jireček

Konstantin Jireček
Konstantin Jireček
Ministr osvěty Bulharska
	Ve funkci:; 11. května 1881 – 5. července 1882
Narození	24. července 1854; Vídeň ; Rakouské císařství
Úmrtí	10. ledna 1918 (ve věku 63 let); Vídeň ; Rakousko-Uhersko
Rodiče	Josef Jireček otec
Příbuzní	Pavel Josef Šafařík děd; Hermenegild Jireček strýc
Alma mater	Univerzita Karlova; Tereziánská akademie ve Vídni
Profese	jazykovědec, diplomat, historik, pedagog, akademik, vysokoškolský učitel, politik a překladatel
Commons	Konstantin Jireček
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Jireček, plným jménem Josef Konstantin Jireček^[1] (24. června 1854 Vídeň – 10. ledna 1918 Vídeň^[2]) byl český politik, diplomat a historik, zakladatel české balkanologie a byzantologie.

Život

Narodil se ve Vídni, v rodině úředníka ministersta kultu a vyučování, pozdějšího ministra a politika Josefa Jirečka a jeho manželky Boženy (1831–1895), dcery Pavla Josefa Šafaříka. Po otcově penzionování se rodina usídlila v Praze.^[1] Měl tři sestry, dvě zemřely předčasně.^[3]

Stal se docentem na pražské univerzitě, na přelomu 70. a 80. let 19. století pomáhal organizovat správu a školství v nově vzniklém Bulharsku, v letech 1881 až 1882 byl bulharským ministrem osvěty, v roce 1884 ředitelem Národní knihovny v Sofii.^[2] Poté působil jako profesor na univerzitách v Praze (1884–1893) a ve Vídni (1893–1918).

Dílo

Dějiny bulharského národa, 1876.
Geschichte der Bulgaren. Nachdr. d. Ausg. Prag 1876. Hildesheim [u.a.]: Olms, 1977. ISBN 3-487-06408-1.
Die altböhmischen Gedichte der Grünberger und Königinhofer: Handschrift im Urtexte und in deutscher Uebersetzung. Prag: Rivnac, 1879.
Die Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien und Bosnien während des Mittelalters: historisch-geographische Studien. Prag: Verl. der Kön. Böhmischen Ges. der Wiss., 1879
Einige Bemerkungen über die Überreste der Petschenegen und Kumanen sowie über die Völkerschaften der sogenannten Gagauzi und Surguči im heutigen Bulgarien. Prag: Verl. d. Königl. Böhm. Ges. d. Wiss., 1889.
Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Prag: Tempsky, 1877.
Das Fürstentum Bulgarien, seine Bodengestaltung, Natur, Bevölkerung, wirthschaftliche Zustände, geistige Cultur; mit 42 Abbildungen und einer Karte. Prag [u.a.]: Tempsky [ u.a.], 1891; Leipzig: Freytag, 1891.
Poselství republiky Dubrovnické k císařovně Kateřině v roce 1771. Prag, 1893.
Das christliche Element in der topographischen Nomenclatur der Balkanländer. Wien: Gerold, 1897
Staat und Gesellschaft im mittelalterlichen Serbien: Studien zur Kulturgeschichte des 13.–15. Jahrhunderts. Fotomechanischer Nachdruck der Orig.-Ausg. Wien 1912. Leipzig: Zentralantiquariat der DDR, 1974
Geschichte der Serben, 1911–18, unvollendet. Bd. 1 Bis 1371; Bd. 2 1371-1537. Gotha: Perthes, o. J. Nachdruck Amsterdam: Hakkert, 1967.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Soupis pražských obyvatel: Josef Konstantin Jireček [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Konstantin Jireček zemřel. Lidové noviny. 12. 1. 1918, s. 3. Dostupné online.
↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 236, obraz 182 [online]. Národní archiv [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.

Související články

Jirečkova linie

Literatura

DOROVSKÝ, Ivan. Konstantin Jireček : život a dílo. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1983. 230 s. (Spisy Univerzity J. E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta; sv. 241). Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin Jireček na Wikimedia Commons
Autor Konstantin Jireček ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Konstantin Jireček

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[soupis-1] Soupis pražských obyvatel: Josef Konstantin Jireček [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.

[ln-2] Konstantin Jireček zemřel. Lidové noviny. 12. 1. 1918, s. 3. Dostupné online.

[3] Policejní ředitelství I, konskripce, karton 236, obraz 182 [online]. Národní archiv [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]