Láďa Novák

Láďa Novák
	ak. malíř Láďa Novák
Narození	7. října 1865; Praha ; Rakouské císařství
Úmrtí	16. ledna 1944 (ve věku 78 let); Praha ; Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	malíř, ilustrátor, architekt a typograf
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Láďa Novák (7. října 1865 Praha – 16. ledna 1944 Praha) byl český malíř, kreslíř a ilustrátor. Vystudoval architekturu a pozemní stavitelství. Je znám jako autor návrhů sgrafit, rovněž prováděl dekorace (fresky a sgrafita) průčelí domů. Je mu přičítána výzdoba fasád celkem na 106 domech v Česku.^[zdroj?]

Zemřel roku 1944 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

sgrafito na fasádě Fary u sv. Petra v Praze podle návrhů Celdy Kloučka, fasádu navrhl Antonín Wiehl^[1]^[2]^[3]
výzdoba Rottova domu v Praze (dle kartonů Mikoláše Alše)
výzdoba průčelí nové radnice v Náchodě (dle kartonů Mikoláše Alše)
sgrafita novorenesančního Řeznického domu postaveného v roce 1894 na nároží Bubenského nábřeží (čp. 702/VII) a Argentinské ulice v Praze-Holešovicích architektem Janem Zeyerem.^[4]
výzdoba Wiehlova domu postaveného podle vlastního návrhu Antonínem Wiehlem, Novák realizoval cyklus života měšťana a alegorie dle kartonů Mikoláše Alše)^[2]^[5]
výzdoba radnice v Klatovech, Táboře, Roudnici nad Labem, Luhačovicích
provedení opony a průčelí divadla v Mariboru ve Slovinsku
nástěnné malby na průčelí Měšťanské besedy v Plzni
sgrafitová výzdoba na domu Dr. Čeňka Ježdíka, U tvrze, Hlinsko, dům projektoval architekt Ladislav Skřivánek (1904)^[6]
sgrafitová fasáda Husovy školy v Krušovicích (1912–1915)
obraz sv. Václava v kapličce v obci Žhery (okr. Kolín), odkud pocházela Novákova manželka (roz. Čermáková)
sgrafitové průčelí plzeňské pivnice (1919)
sgrafitová výzdoba Kounicových kolejí v Brně-Žabovřeskách (architekt Karel Hugo Kepka, dokončeno 1922)^[7]

Galerie - obrazy

Bitva
Řecký filozof Diogenes (1927)
Tulák (1940)
Městská brána (1909)

Galerie - kresby

Náčrtky
Náčrtky 2

Galerie realizací Ládi Nováka

Wiehlův dům (autor Pastorius)
Wiehlův dům z Václavského náměstí (Enfo)
Wiehlův dům Ondřej Kořínek
Rottův dům na Malém náměstí v Praze
Husova škola v Krušovicích

Odkazy

Reference

↑ RUTH, František; KÖRBER, Pavel. Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny. první. vyd. Praha: Körber, 1904 (1904 tisk). 473-898, 12 příl. : ilustr. s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 836. Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788. Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
↑ KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].
↑ PELC, Vít. Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku. Praha, 2007 [cit. 2015-08-24]. 117 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.. s. 37–38. Dostupné online.
↑ SVOBODA, Emanuel. Alšovy nástěnné obrazy v pražských ulicích. Ochrana památek. Roč. Roč. XXVII, č. , (1952),, čís. 3, s. 21. Whielův dům. ISSN null.
↑ Město Hlinsko: Historické památky [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-08.
↑ Položka památkového katalogu

Literatura

Domanický P., Jedličková J.: Plzeň v době secese - Architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře 1896–1910, Plzeň, Nava, 2005, ISBN 80-7277-184-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Láďa Novák na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Láďa Novák
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Novák Ladislav (1865)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Ruth-1] RUTH, František; KÖRBER, Pavel. Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny. první. vyd. Praha: Körber, 1904 (1904 tisk). 473-898, 12 příl. : ilustr. s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 836. Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788. Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.

[Wirth26-2] WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.

[3] KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].

[Pelc37-38-4] PELC, Vít. Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku. Praha, 2007 [cit. 2015-08-24]. 117 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.. s. 37–38. Dostupné online.

[5] SVOBODA, Emanuel. Alšovy nástěnné obrazy v pražských ulicích. Ochrana památek. Roč. Roč. XXVII, č. , (1952),, čís. 3, s. 21. Whielův dům. ISSN null.

[6] Město Hlinsko: Historické památky [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-08.

[7] Položka památkového katalogu

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]