Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Maxime Weygand

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maxime Weygand

Narození21. ledna 1867
Brusel
Úmrtí28. ledna 1965 (ve věku 98 let)
Paříž
Místo pohřbeníMorlaix
ChoťRenée Weygand
DětiJacques Weygand
Vojenská kariéra
Hodnostarmádní generál
SložkaFrancouzská armáda
Bitvyprvní světová válka
druhá světová válka
bitva o Francii
polsko-sovětská válka
Vyznamenánívelkokříž Řádu čestné legie
Řád Francisque
velkokříž Řádu Ouissam Alaouite
komandér Řádu koruny
Vojenský Lāčplēsisův řád 2. třídy
Vojenská medaile
Válečný kříž 1914–1918
Válečný kříž za operace na vnějších bojištích
Válečný kříž
Medaile za vynikající službu
komandérský kříž řádu Virtuti Militari
Kříž za chrabrost
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Maxime Weygand ([vɛɡɑ]; 21. ledna 186728. ledna 1965) byl francouzský generál bojující v první i druhé světové válce a ministr obrany ve vichistické vládě.

Maxime Weygand se narodil v Belgii, vyrůstal ve Francii a v roce 1887 absolvoval vojenskou akademii Saint-Cyr v Paříži. Poté se stal instruktorem na škole jezdectva v Saumuru. Za první světové války sloužil Weygand jako štábní důstojník generála Ferdinanda Foche. Poté působil jako poradce Poláků během polsko-sovětské války a později jako Vysoký komisař Levanty. V roce 1931 byl Weygand jmenován náčelníkem štábu francouzské armády, kde působil až do svého odchodu na odpočinek v roce 1935, kdy mu bylo 68 let.

V květnu 1940 byl Weygand povolán zpět do aktivní služby a během německé invaze převzal velení francouzské armády. Po sérii vojenských neúspěchů doporučil příměří a Francie poté kapitulovala. Vstoupil do vichistické vlády Philippe Pétaina jako ministr obrany a sloužil až do září 1940, kdy byl pověřen velením ve francouzské severní Africe. Weygand upřednostňoval pouze omezenou spolupráci s Německem a byl na Hitlerovu žádost propuštěn ze své funkce v listopadu 1941. Po spojenecké invazi do severní Afriky v listopadu 1942 byl Weygand Němci zatčen a vězněn na rakouském zámku Itter až do května 1945. Po návratu do Francie byl internován jako kolaborant ve Val-de-Grâce, ale byl v roce 1946 propuštěn a v roce 1948 zbaven obvinění. Zemřel v lednu 1965 v Paříži ve věku 98 let.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxime Weygand na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Bernard Destremau, Weygand, Perrin, Paris, 1989.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]