Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
O Fortuna je jedna z básní gotického souboru Carmina Burana. Je psána v latině. Mluví se v ní o osudu a o štěstí, to je zosobněno římskou bohyní Fortunou.
O Fortuna
velut luna
statu variabilis,
semper crescis
aut decrescis;
vita detestabilis
nunc obdurat
et tunc curat
ludo mentis aciem,
egestatem,
potestatem
dissolvit ut glaciem.
Sors immanis
et inanis,
rota tu volubilis,
status malus,
vana salus
semper dissolubilis,
obumbrata
et velata
mihi quoque niteris;
nunc per ludum
dorsum nudum
fero tui sceleris.
Sors salutis
et virtutis
mihi nunc contraria,
est affectus
et defectus
semper in angaria.
Hac in hora
sine mora
corde pulsum tangite;
quod per sortem
sternit fortem,
mecum omnes plangite!
Ó štěstěno,
jsi jak luna,
jsi proměnlivá,
někdy rosteš,
jindy ubýváš;
protivný život
nejprve souží,
pak chlácholí
šálením břit mysli;
majetek,
moc
pak tají jako led.
Osude ohromný
i jalový,
tvé kolo se točí,
jsi zlovolný,
zdraví je marnost
a vždy vadne do nicoty
stíny
a závoji
teď míříš i na mne;
v rámci hry
svá holá záda
obracím k tvé ničemnosti.
Osud je proti mně
ve zdraví
i ve ctnosti,
povzbuzuje
i skličuje,
vždy však zotročuje.
Tak v této hodině
bez prodlení
hrábněte do strun;
neboť osud
zabíjí silného,
všichni se mnou plačte!