Orhan Pamuk

Orhan Pamuk
Orhan Pamuk
	Orhan Pamuk (2009)
Rodné jméno	Orhan Ferit Pamuk
Narození	7. června 1952 (72 let); Istanbul
Povolání	spisovatel, romanopisec, scenárista, esejista, novinář a akademik
Alma mater	Istanbul University Faculty of Communications (do 1976); İstanbul Teknik Üniversitesi; Robertova kolej
Žánr	autobiografie a esej
Významná díla	Faruk Darvinoglu; The Black Book; The New Life; My Name Is Red; Snow; … více na Wikidatech
Ocenění	Independent Foreign Fiction Prize (1990); International Antalya Golden Orange Film Festival Award for Best Original Screenplay (1991); Prix du Meilleur livre étranger (2002); Cena Grinzane Cavour (2002); International IMPAC Dublin Literary Award (2003); … více na Wikidatech
Příbuzní	Şevket Pamuk (sourozenec)
Vlivy	Vladimir Vladimirovič Nabokov
Podpis
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferit Orhan Pamuk (* 7. června 1952 Istanbul) je turecký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006. Jeho dílo bývá řazeno k postmodernismu.^[1]

Život

Narodil se 7. června 1952 v Istanbulu. Jeho dědeček byl inženýrem a obchodníkem a vydělal jmění stavbou železnic a továren. Jeho otec ale následně všeho pozbyl. Vzdělával se od roku 1970 na soukromé škole v Istanbulu,^[2] tři roky studoval architekturu, pak ale studium přerušil a zapsal se na žurnalistiku. Rozhodl se, že se stane spisovatelem. Ve 22 letech napsal svůj první román Pan Cevdet a jeho synové. Tento román vyhrál literární cenu za románovou prvotinu, navzdory tomu však trvalo čtyři roky, než se Orhan Pamuk dočkal jeho vydání.

V roce 1982 se oženil s Aylin Türegün, dívkou ze sousedství. Roku 1991 se jim narodila dcera, kterou pojmenovali Rüya po hrdince Černé knihy. V roce 2001 se rozvedli, zůstali ale dobrými přáteli.

Dlouho žil s matkou a věnoval se výhradně psaní. Mezi lety 1985 a 1988 pobýval v New Yorku, kde jeho druhá žena studovala a získala doktorát na Kolumbijské univerzitě. Roku 2006, měsíc před obdržením Nobelovy ceny, začal Orhan Pamuk vyučovat na Kolumbijské univerzitě literaturu.

V roce 2013 se zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha.^[3]

V roce 2014 získalo Muzeum nevinnosti, které Pamuk vybudoval v Istanbulu podle stejnojmenného románu, prestižní ocenění EMYA (European Museum of the Year Award) za rok 2014.

Ocenění

1979 cena deníku Milliyet (Turecko) za román Karanlık ve Işık (Tma a světlo)
1983 cena Orhana Kemala (Turecko) za román Pan Cevdet a jeho synové
1984 cena Madarali (Turecko) za román Sessiz Ev (Tichý dům)
1990 Independent Foreign Fiction Prize (UK) za román Bílá pevnost
1991 Prix de la Découverte Européenne (Francie) za francouzské vydání románu Tichý dům: La Maison de Silence
1991 Zlatý pomeranč na Antalyjském filmovém festivalu (Turecko) za nejlepší původní scénář k filmu Tajná tvář
1995 Prix France Culture (Francie) za román Kara Kitap: Le Livre Noir
2002 Prix du Meilleur Livre Etranger (Francie) za román Jmenuji se Červená
2002 Premio Grinzane Cavour (Itálie) za román Jmenuji se Červená
2003 International IMPAC Dublin Literary Award (Irsko) za román Jmenuji se Červená
2005 Friedenspreis der deutschen Buchhändler(Německo) za román Jmenuji se Červená
2005 Prix Médicis Etranger (Francie) za román Sníh
2005 Ricarda-Huch Prize
2006 Nobelova cena za literaturu (Švédsko)
2006 Washington University's Distinguished Humanist Award (USA)
2006 Puterbaugh Award (USA)
2008 Ovid Award (Rumunsko)
2007 Free University of Berlin, Department of Philosophy and Humanities
2007 Tilburg University
2007 Boğaziçi University, Department of Turkish Language and Literature
2007 Georgetown University
2008 Madrid University
2003 American University v Beirutu
2008 Členství v American Academy for Arts and Literature
2008 Členství v Chinese Academy for Social Sciences

Nobelova cena

Dne 12. října 2006 mu byla jako prvnímu Turkovi udělena Nobelova cena za literaturu.^[4]

V odůvodnění udělení ceny se píše: „Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly civilizačních střetů a kontaktů.“^[5]

Dílo

Cevdet Bey ve Oğulları (Pan Cevdet a jeho synové, 1982)
Sessiz Ev (Tichý dům, 1983)
Beyaz Kale (Bílá pevnost, 1985)
Kara Kitap (Černá kniha, 1990)
Yeni Hayat (Nový život, 1994)
Benim Adım Kırmızı (Jmenuji se Červená, 1998)
Öteki Renkler (Jiné barvy; eseje, 1999)
Kar (Sníh, 2002)
İstanbul: Hatıralar ve Şehir (Istanbul, 2003)
Masumiyet Müzesi (Muzeum nevinnosti, 2008)

České překlady

Istanbul. Vzpomínky a město (v překladu Petra Kučery z turečtiny 2014).
- Istanbul – Vzpomínky na město (İstanbul – Hatıralar ve Şehir, česky 2006 v překladu Kláry Kolinské (z angličtiny), ISBN 80-7341-948-3)
Jmenuji se Červená (Benim Adım Kırmızı, česky 2007 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-7203-945-6)
Nový život (Yeni Hayat, česky 2008 v překladu Petry Prahlové, ISBN 978-80-86603-47-6)
Sníh (Kar, česky 2009 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-257-0135-5)
Bílá pevnost (Beyaz Kale, česky 2010 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-257-0276-5)
Černá kniha (Kara Kitap, česky 2011 v překladu Petra Kučery, ISBN 978-80-257-0488-2)
Muzeum nevinnosti (Masumiyet Müzesi, česky 2012 v překladu Petra Kučery)
Tichý dům (Sessiz Ev, česky 2014 v překladu Petra Kučery)

Odkazy

Reference

↑ Orhan Pamuk. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
↑ Kučera, Petr, Několik poznámek k Bílé pevnosti, in: Pamuk, Orhan, Bílá pevnost, Argo, Praha 2010, ISBN 978-80-257-0276-5
↑ Orhan Pamuk nalákal na Festival spisovatelů stovky příznivců. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
↑ http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/2006/
↑ Překlad: LOMOVÁ, Olga. Prolínání časů, mísení civilizací. LtN XVII (2006) č. 43, s. 8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Orhan Pamuk na Wikimedia Commons
Osoba Orhan Pamuk ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Orhan Pamuk
Orhan Pamuk: Snění je také způsob myšlení, rozhovor pro ČRo Vltava
Svět Orhana Pamuka a jeho dvojníka. Olga Lomová, LtN XVII (2006),43, s. 1
Prolínání časů, mísení civilizací (rozhovor se slovenskou překladatelkou OP, Xénií Celnarovou). Olga Lomová, LtN XVII (2006), 43, s. 8^{[nedostupný zdroj]}
KUČERA, Petr. Turecká postmoderna. A2, 2006, č. 4.
PAMUK, Orhan. Evropa bez Turecka? A2, 2005, č. 11.
Rozhovor s Orhanem Pamukem přeložený ze švýcarského Das Magazin z února 2005
Pamukův komentář k procesu s ním
Rozhovor s Orhanem Pamukem při jeho návštěvě Prahy
Recenze románu Tichý dům na iLiteratuře, 15.2.2015
Orhan Pamuk: Výňatek z knihy Istanbul: Vzpomínky na město (nobelprize.org) (anglicky)

[1] Orhan Pamuk. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.

[2] Kučera, Petr, Několik poznámek k Bílé pevnosti, in: Pamuk, Orhan, Bílá pevnost, Argo, Praha 2010, ISBN 978-80-257-0276-5

[3] Orhan Pamuk nalákal na Festival spisovatelů stovky příznivců. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.

[4] ttp://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/2006/

[5] Překlad: LOMOVÁ, Olga. Prolínání časů, mísení civilizací. LtN XVII (2006) č. 43, s. 8.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Nositelé Nobelovy ceny za literaturu

1901–1925	Sully Prudhomme (1901) Theodor Mommsen (1902) Bjørnstjerne Bjørnson (1903) Frédéric Mistral / José Echegaray (1904) Henryk Sienkiewicz (1905) Giosuè Carducci (1906) Rudyard Kipling (1907) Rudolf Eucken (1908) Selma Lagerlöfová (1909) Paul von Heyse (1910) Maurice Maeterlinck (1911) Gerhart Hauptmann (1912) Rabíndranáth Thákur (1913) Romain Rolland (1915) Verner von Heidenstam (1916) Karl Gjellerup / Henrik Pontoppidan (1917) Carl Spitteler (1919) Knut Hamsun (1920) Anatole France (1921) Jacinto Benavente (1922) William Butler Yeats (1923) Władysław Reymont (1924) George Bernard Shaw (1925)

1926–1950	Grazia Deleddaová (1926) Henri Bergson (1927) Sigrid Undsetová (1928) Thomas Mann (1929) Sinclair Lewis (1930) Erik Axel Karlfeldt (1931) John Galsworthy (1932) Ivan Alexejevič Bunin (1933) Luigi Pirandello (1934) Eugene O'Neill (1936) Roger Martin du Gard (1937) Pearl S. Bucková (1938) Frans Eemil Sillanpää (1939) Johannes Vilhelm Jensen (1944) Gabriela Mistralová (1945) Hermann Hesse (1946) André Gide (1947) T. S. Eliot (1948) William Faulkner (1949) Bertrand Russell (1950)

1951–1975	Pär Lagerkvist (1951) François Mauriac (1952) Winston Churchill (1953) Ernest Hemingway (1954) Halldór Laxness (1955) Juan Ramón Jiménez (1956) Albert Camus (1957) Boris Pasternak (1958) Salvatore Quasimodo (1959) Saint-John Perse (1960) Ivo Andrić (1961) John Steinbeck (1962) Jorgos Seferis (1963) Jean-Paul Sartre (cenu odmítl) (1964) Michail Šolochov (1965) Šmu'el Josef Agnon / Nelly Sachsová (1966) Miguel Ángel Asturias (1967) Jasunari Kawabata (1968) Samuel Beckett (1969) Alexandr Solženicyn (1970) Pablo Neruda (1971) Heinrich Böll (1972) Patrick White (1973) Eyvind Johnson / Harry Martinson (1974) Eugenio Montale (1975)

1976–2000	Saul Bellow (1976) Vicente Aleixandre (1977) Isaac Bashevis Singer (1978) Odysseas Elytis (1979) Czesław Miłosz (1980) Elias Canetti (1981) Gabriel García Márquez (1982) William Golding (1983) Jaroslav Seifert (1984) Claude Simon (1985) Wole Soyinka (1986) Josif Brodskij (1987) Nagíb Mahfúz (1988) Camilo José Cela (1989) Octavio Paz (1990) Nadine Gordimerová (1991) Derek Walcott (1992) Toni Morrisonová (1993) Kenzaburó Óe (1994) Seamus Heaney (1995) Wisława Szymborská (1996) Dario Fo (1997) José Saramago (1998) Günter Grass (1999) Kao Sing-ťien (2000)

2001–2025	V. S. Naipaul (2001) Imre Kertész (2002) John Maxwell Coetzee (2003) Elfriede Jelineková (2004) Harold Pinter (2005) Orhan Pamuk (2006) Doris Lessingová (2007) Jean-Marie Gustave Le Clézio (2008) Herta Müllerová (2009) Mario Vargas Llosa (2010) Tomas Tranströmer (2011) Mo Jen (2012) Alice Munroová (2013) Patrick Modiano (2014) Světlana Alexijevičová (2015) Bob Dylan (2016) Kazuo Ishiguro (2017) Olga Tokarczuková (2018) Peter Handke (2019) Louise Glücková (2020) Abdulrazak Gurnah (2021) Annie Ernauxová (2022) Jon Fosse (2023) Han Kang (2024)