Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Sambir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sambir
Самбір
Náměstí v roce 1901
Náměstí v roce 1901
Sambir – znak
znak
Sambir – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška295 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastLvovská
RajónSambirský
Sambir
Sambir
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24 km²
Počet obyvatel34 152 (2022)
Hustota zalidnění1 423 obyv./km²
Správa
Vznik1241
Oficiální websambirrda.gov.ua
Adresa obecního úřaduпл. Ринок 1
81400 м. Самбір
Telefonní předvolba3236
PSČ81412
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sambir (ukrajinsky Самбір; polsky Sambor; rusky Самбoр) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči, od roku 1939 na západní Ukrajině. Leží na jihozápadě Lvovské oblasti na břehu Dněstru, nedaleko od hranic s Polskem. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel, z toho přes 3 % Poláků.

První písemná zmínka o městě pocházejí z roku 1241.P V roce 1390 bylo město založeno podle magdeburského právakrakovským vojvodem Spytkem z Melsztyna, majitelem mj. Samborské oblasti. Byl zde zřízen římskokatolický kostel a fara. Od 15. století se v Samboru scházely městské soudy. Roku 1542 město získalo privilegium de non tolerandis Judaeis a roku 1595 právo jeho skladu.

V letech 1498 a 1515 zničily město tatarské nájezdy. V roce 1530 starosta Krzysztof Szydłowiecki obehnal Sambor kamennými zdmi a příkopem.

V roce 1604 pobýval v paláci vojvodství Jerzy Mniszech car Dymitr Samozvaný I., který si vzal jeho dceru Marynu Mniszech. Odtud se 28. září 1604 vydala jeho výprava do Moskvy. V roce 1648 obyvatelé odrazili útok Chmelnických kozáků a v roce 1657 vojska sedmihradského knížete Jiřího II. Rákócziho.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je město centrem Sambirského rajónu a železničním uzlem tratí LvovSjankyUžhorod, Sambir – Stryj a Sambir – Chyriv – Polsko. Poblíž města jsou ropná pole a vojenská letecká základna.

Město v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Závěrečná část českého filmu Poslušně hlásím, natočeného podle knihy Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, se odehrává v okolí tohoto města.[2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]