Senát Spojených států amerických

Senát Spojených států amerických United States Senate
118. volební období
Znak Senátu
Vlajka Senátu
Základní informace
Typ	horní komora
Sídlo	Kapitol USA Washington, D.C. Spojené státy americké
Vedení
Předsedkyně Senátu	Kamala Harrisová (D) od 20. ledna 2021
Předsedkyně pro tempore	Patty Murrayová (D) od 3. ledna 2023
Vůdce většiny	Charles Schumer (D) od 20. ledna 2021
Vůdce menšiny	Mitch McConnell (R) od 20. ledna 2021
Složení
Počet členů	100 členů
Většina (51)	Většina (51)      Demokraté (47)      nezávislí (4)
Menšina (48)	Republikáni (49)
Volby
Volební systém	většinový
Předchozí volby	8. listopadu 2022
Příští volby	5. listopadu 2024
Jednací sál
Oficiální web
senate.gov
Dolní komora
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických

Senát Spojených států amerických (anglicky United States Senate) je horní komora dvoukomorového Kongresu Spojených států. Dolní komorou je Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických, nicméně Ústava Spojených států amerických označení horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné.

Místem schůzí Senátu je severní křídlo Kapitolu.

Historie

Existence senátu je zakotvena v Ústavě od roku 1787, jeho hlavním úkolem mělo být vyvažovat postavení států bez ohledu na jejich velikost. První zasedání celého Kongresu bylo svoláno 4. března 1789 do newyorské Federal Hall, senátoři se 6. dubna téhož roku dohodli na kvóru a zvolili si svého vrátného, sekretáře a kaplana. Horní komoru tehdy tvořilo 26 zástupců jednotlivých států, dělili se na příznivce a odpůrce vlády prezidenta Washingtona, což předznamenalo pozdější vznik Demokraticko-republikánské a Federalistické strany. Prvním předsedou ex officio se stal John Adams, prvním předsedou pro tempore John Langdon. Od roku 1790 zasedal ve Filadelfii, v roce 1800 již natrvalo přesídlil do budovy Kapitolu. Členy Senátu nominovaly jednotlivé státy, až od roku 1913 byl prosazen sedmnáctý dodatek Ústavy, který umožnil jejich přímou volbu.

Složení Senátu

Rozdělení států do volebních skupin.

     Skupina 1 a 2

     Skupina 1 a 3

     Skupina 2 a 3

Obsazení uprázdněných senátních mandátů

     Senátor jmenován guvernérem do konání celostátních voleb

     Senátor ze stejné strany jako jeho předchůdce jmenován guvernérem do konání celostátních voleb

     Senátor jmenován guvernérem do konání doplňovacích voleb

     Pouze na základě doplňovacích voleb

V Senátu má každý ze států Unie dva zástupce, což zaručuje vzájemnou rovnost na základě tzv. Connecticutského kompromisu (zatímco počet členů Sněmovny reprezentantů je úměrný počtu obyvatel státu). Senátoři jsou voleni na pevně dané šestileté období. Senátorem může být pouze osoba, která dosáhla věku třiceti let, je devět let občanem Spojených států a je obyvatelem státu, v němž bude volena. Původně senátory volily parlamenty jednotlivých států,, ale přijetím XVII. dodatku Ústavy z roku 1913 byla zavedena přímá volba občany daného státu. Každý senátní mandát patří do jedné ze tří přibližně stejně velkých skupin, mandáty za jeden stát jsou vždy součástí různých skupin. Každý sudý rok se volí jedna skupina (třetina senátorů).

Senátoři (z jednoho státu nebo při jiném vzájemném porovnávání) se tradičně rozlišují na starší (senior) a mladší (junior) podle délky, kterou už v Senátu strávili.

Základní roční plat senátora činí 174 000 dolarů, předseda pro tempore a hlavní představitelé zastoupených stran si přijdou až na 193 400 dolarů.

Uprázdněné mandáty

Sedmnáctý dodatek ústavy, kromě přímé volby senátorů, ukládá výkonné moci jednotlivých států resp. guvervérům těchto států vyhlásit doplňovací volby (angl. special election) pokud dojde k uprázdnění senátorského mandátu (např. z důvodu rezignace nebo úmrtí senátora). Senátor zvolený v doplňovacích volbách se ujme úřadu co nejdříve a to do konce volebního období senátora, kterého nahrazuje. Stejný dodatek dále umožňuje parlamentům jednotlivých států dát guvernérům pravomoc na uvolněný post dočasně jmenovat senátora do uskutečnění doplňovacích (nebo řádných) voleb.

• Severní Dakota, Oklahoma, Oregon, Rhode Island a Wisconsin neumožňují guvernérům jmenování náhradníka a vyžadují přímo doplňovací volby,
• Alabama, Aljaška, Connecticut, Louisiana, Massachusetts, Mississippi, Texas, Vermont a Washington umožňují guvernérům jmenování náhradníka, ale vyžadují konání doplňovacích voleb v brzkém termínu,
• 36 států umožňuje jmenování dočasného senátora guvernérům, přičemž jím jmenovaný senátor se ujme svého úřadu do konce řádného mandátu nebo do nejbližších celostátních voleb.
  • Ve státech Arizona, Havaj, Severní Karolína, Maryland, Utah a Wyoming musí guvernér jmenovat náhradního senátora ze stejné strany jako byl poslední řádně zvolený senátor.

Složení v lednu 2023

V Senátu je 49 zástupců Republikánské strany, 48 Demokratické strany a tři nezávislí, kteří budou spolupracovat s Demokratickou stranou. Rozhodující hlas v případě shody patří viceprezidentce Kamale Harrisové. Demokraté budou kontrolovat komise Senátu. Demokratická strana přišla v listopadových volbách o většinu ve Sněmovně reprezentantů, prezident Joe Biden z téže strany přislíbil konstruktivní spolupráci na chodu vlády s Republikány.

Předseda Senátu a jeho funkce

Předsedou Senátu ex officio je viceprezident Spojených států amerických, který může hlasovat jen v případě rovnosti hlasů. Po 2. světové válce viceprezident předsedá jen málokdy a účastní se pouze při ceremoniálních příležitostech (jako skládání slibu nových senátorů nebo společné schůze obou komor), případně v situaci, kde se očekává potřeba rozhodnout patové hlasování.

Pokud není přítomen viceprezident, zasedání pléna vede předseda pro tempore (President pro tempore, z latiny „toho času“). Na základě tradice je za předsedu volen nejdéle sloužící senátor většinové strany. Ani on však obvykle nepředsedá sám, ale deleguje to na mladší senátory své strany, obvykle po hodinových blocích. Často jsou předsedáním pověřováni nejnověji zvolení senátoři, aby se seznámili s pravidly a procedurami.

Pravomoci Senátu

V legislativním procesu při schvalování zákonů jsou obě komory rovnocenné. Proto se nehovoří o klasickém dělení na „dolní“ a „horní“ komoru zastupitelského orgánu. Zákon lze navrhnout v každé z nich, a také jeho přijetí a projednání musí být uskutečněno v obou komorách. Prezidentské veto musí být přehlasováno dvoutřetinovou většinou v obou komorách.

Senátu byly dány další pravomoci, kterými může „brzdit a vyvažovat“ moc výkonnou. Například prezident Spojených států amerických nemůže bez prodiskutování nebo souhlasu Senátu ratifikovat mezinárodní smlouvy nebo jmenovat některé členy své administrativy (členy vlády i vedoucí federálních úřadů), jakožto například velvyslance, členy federálních soudů (včetně Nejvyššího soudu Spojených států), a členy rady Federálního rezervního systému.

Galerie

• 
  Kapitol ve Washingtonu, kde Senát zasedá
• 
  Zasedací síň Senátu
• 
  Senátoři dle strany a státu (2023):

       2 demokraté

       1 demokrat a 1 republikán

       2 republikáni

       1 nezáv. demokrat resp. 1 nezávislý na kandidátce demokratů
• 
  Volby 2022:
  

       Demokraté – nový mandát

       Demokraté obhájili

       Republikáni obhájili

       volby se nekonaly
• 
  Viceprezidentka Kamala Harrisová, předsedkyně ex officio

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senát Spojených států amerických na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)

Autoritní data	BIBSYS: 90329465 BNF: cb12001698w (data) CiNii: DA02228790 GND: 1020979-7 ISNI: 0000 0004 0507 7242, 0000 0001 2323 8060 LCCN: n79022161 LNB: 000023433 MBA: 37a14d09-1b87-4867-8720-93a5e98d48ac NLA: 35565608 NLI: 987007269261205171 NLK: KAB202010492 NSK: 000271052 PLWABN: 9810627234705606 SNAC: w6rc0tzx SUDOC: 027483762 Trove: 998016 VIAF: 129637095

Portály: Politika | Spojené státy americké