son

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Son, són, sôn, søn, sơn, sön, Soň, Soń, Šon, -son, -søn, soon nebo Sonn.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • son

etymologie

[editovat]

Z latinského sonus — „zvuk“.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ son sony
genitiv sonu sonů
dativ sonu sonům
akuzativ son sony
vokativ sone sony
lokál sonu sonech
instrumentál sonem sony

význam

[editovat]
  1. (ve fyzice) jednotka vyjadřující subjektivně vnímanou hlasitost zvuku
    • Jeden son je definován jako hlasitost tónu o frekvenci 1000 Hz a intenzitě 40 dB.[1]

překlady

[editovat]
  1. jednotka

angličtina

[editovat]

výslovnost

[editovat]

homofony

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ son sons

význam

[editovat]
  1. syn

související

[editovat]

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ son sons

význam

[editovat]
  1. zvuk
  2. otruby

synonyma

[editovat]
  1. bruit

související

[editovat]

zájmeno

[editovat]
  • přivlastňovací
  • plurál ses

význam

[editovat]
  1. jeho, její, svůj

související

[editovat]

polština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ son sony
genitiv sona sonów
dativ sonowi sonom
akuzativ son sony
instrumentál sonem sonami
lokál sonie sonach
vokativ sonie sony

význam

[editovat]
  1. son

španělština

[editovat]

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. třetí osoba plurálu prezentu indikativu slovesa ser

švédština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod společný

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ son sonen söner sönerna
genitiv sons sonens söners sönernas

význam

[editovat]
  1. syn

volapük

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈson], [ˈsɔn]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum
pád singulár plurál
nominativ son sons
genitiv sona sonas
dativ sone sones
akuzativ soni sonis
vokativ o son o sons

význam

[editovat]
  1. syn

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Son (akustika) na Wikipedii

externí odkazy

[editovat]