Lev IX.
Svatý Lev IX. | |
---|---|
152. papež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | prosinec 1048 |
Uveden do úřadu | 12. února 1049 (konsekrace) |
Pontifikát skončil | 19. dubna 1054 |
Předchůdce | Damasus II. |
Nástupce | Viktor II. |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Bruno von Egisheim-Dagsburg |
Datum narození | 21. června 1002 |
Místo narození | Eguisheim, Alsasko, Švábské vévodství Svatá říše římská |
Datum úmrtí | 19. dubna 1054 (ve věku 51 let) |
Místo úmrtí | Řím Papežský stát, Svatá říše římská |
Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra |
Rodiče | Hugo IV. Nordgavský Helvig z Dabo |
Příbuzní | Hugh VII of Egisheim, Mathilde of Eguisheim[1], Gertruda Starší Brunšvická, Gerhard, count of Egisheim a Adelheid of Eguisheim (sourozenci) |
Svatořečení | |
Kanonizace | 1082 kanonizoval Řehoř VII. |
Svátek | 19. dubna |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, anglikánská církev, luteráni |
Seznam papežů nosících jméno Lev multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Lev IX., rodným jménem Bruno von Egisheim-Dagsburg (21. červen 1002, Eguisheim – 19. dubna 1054 Řím) byl papežem od 12. února 1049 až do své smrti.
Život
[editovat | editovat zdroj]Je všeobecně považován za historicky nejvýznamnějšího německého papeže středověku. Měl velký vliv v rozkolu prvotní církve, který je známý jako velké schizma a které vyústilo v rozdělení církve na dvě větve, v němž se formálně oddělila katolická od východní pravoslavné církve.[2] Katolickou církvi je uctíván jako svatý. Jeho svátek se slaví 19. dubna.
Ve své reformaci katolické církve upřednostňoval tradiční morálku. Jedním z jeho prvních veřejných činů bylo uspořádat velikonoční synod v roce 1049. V Sasku se připojil k císaři Jindřichu III. a doprovázel ho do Kolína nad Rýnem a Cách. Rovněž svolal setkání vyššího duchovenstva v Remeši, na kterém bylo vydáno několik důležitých reformních dekretů. V Mohuči uspořádal radu, na které byli zastoupeni italští, francouzští i němečtí duchovní, také byli přítomni vyslanci byzantského císaře. I zde bylo především řešeno svatokupectví a sňatek duchovenstva. Ke konci svého pontifikátu válčil s Normany. Svou život soustředil především na reformu církve, společnosti a její morální očistu v intencích clunyjského hnutí.
Jeho legát kardinál Humbert de Silva Candida, kterého vyslal krátce před svou smrtí do Konstantinopole, pak po jeho smrti použil (patrně v rozporu s instrukcemi) bulu exkomunikující konstantinopolského patriarchu Kerullaria, což vedlo k velkému schizmatu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Charles Cawley: Medieval Lands. Dostupné online. [cit. 2016-02-12].
- ↑ COULOMBE, Charles A. Vicars of Christ: A History of the Popes. [s.l.]: Tumblar House Dostupné online. ISBN 978-1-944339-03-6. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev IX. na Wikimedia Commons
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Damasus II. |
1049–1054 Lev IX. |
Nástupce: Viktor II. |