Ondrej Malina

The Jáchymov mining water management has always been rather on the edge of interest of mining historians. However, it is a crucial part of local mining practice, without which none of the larger mines could operate from the 16th to the end of the 19th century. Based on an evaluation of detailed airborne laser scanning (ALS) and field survey, this paper presents the remains of at least 14 water ditches with a cumulative length of nearly 22 km, mainly centred around the Svornost, Elias and Helena Huber/Josef mines, as well as hundreds of additional meters of waterways that were cut underground. The total length of this system thus surpasses the extent of the waterworks in all other mining districts of the Ore Mountains except Freiberg. The authors of the article
draw attention to the threat to the historical network of these water ditches from forestry and the need to advocate for their effective protection. In the conclusion, they then reflect on the possibilities of presenting the Jáchymov water management.

Tématem krajiny se zabývalo mnoho antropologických i archeologických výzkumů a v řadě publikací mu je věnován poměrně výrazný prostor. Tato kniha nemá ambici výrazněji rozvíjet teoretické přístupy v poznávání krajiny, spíše se snaží přiblížit vybrané metodologické postupy, které jsou při studiu krajiny v antropologii a archeologii aktuálně využívány. V tomto smyslu se jedná o metodickou příručku nebo učebnici určenou především vysokoškolským studentům antropologie, archeologie a příbuzných oborů. Publikace může rovněž sloužit k základní orientaci v metodických přístupech širokému okruhu dalších zájemců.

The paper focuses on the GIS based analysis of the surface artifact survey data and their capability of reflecting settlement transformation of the High Middle Ages. The key feature is the ability to distinguish between artifacts originating in the former habitation site and the ceramic debris spread over the field by manuring. Modeling of random distribution of potsherds of every chronological category and the comparison with primary data helps to assess the origin of the surface scatters. Three methods were tested on seven sites with different size and quality of potsherd assemblages. The interpretation limits are therefore various but on all of the sites are the older (Early Medieval) categories (distinctly) more concentrated then the Late Medieval or the Modern. This basic rule could be also used for the categories missing better dating as a link to their chronology

Hornická činnost byla v mnoha regionech dominantní silou formující terénní reliéf. Současné dokumentační techniky nabízejí dosud nevídanou kvalitu poznání plošného rozsahu i typologické pestrosti montánních památek. Nové možnosti jsou i velkou výzvou pro památkovou péči, protože ukazují dosud neznámé prostorové souvislosti a obrovský rozsah památek zachovaných v povrchu krajiny. V obdobích po útlumu hornictví byly v agrární krajině pozůstatky hornické činnosti často převrstveny působením mladším hospodařením. V zemědělsky málo využívaných místech anebo v tradičně lesním území je míra dochování montánních pozůstatků mnohem vyšší než v nížině a naznačuje oprávněnost pojmu hornická krajina. Zde již různé druhy reliktů důlních děl a jejich pozůstatků dominují, často v logické souvislosti s vodními díly, komunikacemi nebo stopami příslušného osídlení. Absence písemných zmínek nás u mnoha lokalit nutí soustředit se na terénní reliéf jako na nejlépe dochovaný pramen k určení jejich funkce a chronologie. Archeologický potenciál hornických reliktů je značně proměnlivý a k nalezení správných míst je třeba postupná kombinace metod s velmi odlišným záběrem. Následující ukázky pocházejí z průzkumu a dokumentace lokalit formovaných těžbou od středověku až po 50. léta 20. století.

Historická podzemní důlní díla si v odborné památkové literatuře kvůli své specifičnosti zasloužila zatím jen malou pozornost, přestože památkovou ochranu včetně podzemních prostor jich má už celá řada. Pro větší zájem je však mnoho důvodů: Absence ukotvení historických hodnot v dominantní báňské legislativě, dočasnost původních prostor v kontrastu s trvalostí vyžadovanou při zpřístupnění návštěvníkům, náročnost archeologických terénů nebo nutnost používat při „stavebně-historickém“ poznání těchto děl odlišné postupy než na povrchu.

Zpřístupňování podzemních historických důlních děl je zásadní pro pochopení významu a specifik historické těžby širokou veřejností. Jejich nedílnou součástí jsou i povrchové relikty vyhledávání zrudnění a těžby a zpracování vytěženého materiálu v jejich okolí. Příspěvek poukazuje na základní typy, prostorový rozsah a různou míru zachování montánního reliéfu v zázemí zpřístupněných děl nebo dalších historických památek těžby s turistickým, respektive prezentovatelným potenciálem.

Surface remains of old mining activities form a specific kind of archaeological monuments. The ALS data could bring precise knowledge about its spatial extent or morphology but their chronological aspect remains usually unclear. The survey of several tips (spoil heaps) on two sites in Jáchymov (Ore Mountains) hinterland was based on metal detectors and small excavations and was able to establish early modern dating due to the ceramic collection discovered along with metal finds.

Cílem textu je využití dat leteckého laserového skenování (LLS, LiDAR) pro studium intravilánů a extravilánů zaniklých středověkých vesnic. Jejich výhodou je dnes fakt, že byly opuštěny již v pozdním středověku či novověku a původní struktura hospodářského zázemí neprošla mladšími proměnami.
Základem analýzy osmi lokalit byla vektorizace detekovaných liniových objektů (mezí, příkopů) na základě jejich morfologie a topografie a jejich rozdělení do několika interpretačních okruhů. Ty tvoří například doklady vymezení návsi či centrálního prostoru intravilánu nebo hlavní a dílčí plochy plužiny s jednotně řešeným rozvržením pozemků. Přestože výběr lokalit je typově pestrý, jsou zjevné společné znaky. Zpracování pilotního souboru lokalit naznačuje, že interpretaci jednotlivých lokalit usnadňuje znalost situace stejného typu objektů u dalších vesnic. Základem tohoto přístupu, stejně jako dalšího srovnávacího studia, je však jednotné zpracování co největšího počtu lokalit.

Narůstající zájem o hornickou krajinu dovedl mnoho míst v Krušnohoří až k nominaci na seznam světového dědictví UNESCO. Ochrana i prezentace památek montánní činnosti se těžko obejde bez detailní znalosti terénního reliéfu. Metoda leteckého laserového skenování (LLS, LiDAR) znamená v této oblasti zásadní přelom v poznání.
Typologická a morfologická pestrost umožňuje znovu promýšlet pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost. Na povrchu je rovněž vidět mnoho zaniklých cest, parcelních mezí či vodních příkopů, takže nový rozměr dostává i pojem hornická kulturní krajina.

Cílem příspěvku je upozornit na specifický pramen poznání sídelní transformace, spojený se středověkými sakrálními stavbami. V jejich nejbližším okolí se často nacházejí relikty osídlení, které na rozdíl od kostela nepřežilo vývojové proměny. Celou situaci lze za určitých podmínek chápat jako soubor pramenů k jeho poznání. Samostatně stojící kostel středověkého původu lze jako pramen pro studium osídlení využít pouze při kombinaci různých věd. Základem popsaného konceptu je totiž prostorová diskontinuita, kdy kostel různě dlouhou dobu přežívá zánik příslušného osídlení nebo jeho přesun na výhodnější místo. Jako příklad kombinace oborů při poznání referované situace lze uvést povrchové sběry keramiky, realizované v zázemí 7 kostelů. Pomocí nedestruktivní archeologie a aplikace GIS bylo s různou mírou podrobnosti možné zjistit rozsah zaniklého, většinou raně středověkého osídlení, které existovalo ve vazbě na sakrální stavbu.

Hornická krajina jako komplexní struktura zahrnuje mnoho projevů minulých lidských aktivit, které se působením věků a vývojem společnosti mění v památky. Jejich hodnota se odvíjí také od toho, co o nich víme nebo co jsme z nich ještě dnes schopni vyčíst. Využití dat leteckého laserového skenování se v současnosti poměrně šťastně potkává s nárůstem zájmu památkové péče. Cílem příspěvku je naznačit základní možnosti průzkumu a dokumentace hornické kulturní krajiny s využitím podrobného digitálního modelu reliéfu. Terénní relikty jsou základem poznání zejména tam, kde historická těžba a zpracování surovin po staletí přetvářely povrch a kde se dochovalo jen minimum stavebních památek. Přehled o tom, kde, v jakém rozsahu a v jaké míře zachování se vyskytují a co mohou vypovědět o minulých lidských aktivitách, je základem fundované památkové ochrany

The study of water management in historic mining district Hřebečná focused on the large system which consisted of water trenches and ponds draining and supplying water pumps, grinding and stamping mills etc. The reconstruction of extinct parts is based on LiDAR data, study of the written sources and historic mining and topographical maps.

Two isolated churches of medieval date in the centre of Černý Kostelec region represent a great opportunity to study the development of medieval and modern settlement system in their hinterlands. The existence of fields in the proximity of St. Martin in Kozojedy made possible the undertaking of a field surface survey; the long-established forest in the vicinities of the church of St. George in Aldašín offered a great opportunity for the identification of remains in the terrain relief (Fig. 1, 2). The analysis of ALS data focused on the remains previously interpreted as estate (field) boundaries and on the communication system of trackways. Attention was also paid to the site of the deserted village of Aldašín which is located near the church of St. George (Fig. 3, 4, 6, 7, horizontal hatching, green cross – church). Linear features, the most markedly visible features on ALS data, probably demarcated the individual estates (Fig. 3, 4, 6. A – C). These are probably the original farmers´ estates, which were later incorporated into larger units as we can see from the modern written sources. The use of these estates was probably quite intensive and these complexes can be found in many places in the vicinity of the church. Two more complexes of linear features near the church are probably of agrarian origin too. They most likely represent medieval flowerbeds (Fig. 4, yellow, brown). Both probably are of a different origin, but a hint for their function is the connection to the first linear system. The results of fieldwalking near the church of St. Martin in Kozojedy represent another indication of the agrarian function of the first system. Similar linear features, which could have demarcated the individual fields near Aldašín can be found to the east of the church (Fig. 11). By the density of occurrence of medieval ceramics we can predict here some intensively used fields in the vicinity of houses. The lines delimiting the extent of estates reflect the boundaries of plots recorded on the cadastral maps from 1841 (Fig. 10). The key element for determining the function and probably also the date are the cases, where the features cut into each other or they are related. For example, in the case of the systems of trackways in Aldašín, we can distinguish three chronological phases, when some reference the above mentioned linear features and others cut into them (Fig. 10). The terrain cuts of the past communication networks are very well apparent in the field, as opposed to the linear systems, which could not have been verified by the field survey. This illustrates the potential of the fine grained ALS data. It is very likely that the remains recorded exist in the terrain, but erosion and recent woodland management levelled them to such an extent that they cannot be distinguished even in a forest without undergrowth. The aim of this paper is to determine the potential of anthropogenic relief in an area influenced by the medieval settlement transformation. The whole study is understood as a first phase of research which establishes the potential of remains in particular areas, assists the selection of sites for archaeological excavation or shows the possibilities and limitations of the modern written sources, which are relatively abundant for this region.

Medieval and post-medieval mining activities had a strong impact on surface of landscapes. With the relicts of settlements, hollow ways or traces of past land-use form the complex fossil landscapes. These could be analyzed via combination of GIS, non-destructive archaeology, historical geography and written sources. Gained knowledge represents well-founded fundament for the state monument care.

In the turbulent years after the World War II raised a new industrial branch in the former Czechoslovakia under the Soviet control. Rapid raise of mining and processing of uranium ore was however often replaced with similarly intensive decline after several years. Due to the high degree of confidentiality kept by the communist regime there is considerable lack of information about the number, structure or arrangement of the mining sites on one hand but also about the prison camps where was concentrated huge forced labor on the other. Thanks to the large sets of historical aerial orthophotography taken often in chronologically close periods (1952, 1956, 1977) we can uncover often highly detail information about the camps. For example the long walking corridors connecting camps with shafts were strong forming feature of these terrorscapes even affecting the land-use. Despite of one dominating source of information with the lack of validation possibilities there are some detectible differences between main uranium mining regions.  Attention is also paid to the radical changes captured within the short-lived period of particular working units

The settlement transformation in the high Middle Ages was a widespread process which influenced almost all parts of medieval society. One of the most important questions is the localization of early medieval settlements and their character. The first applied GIS feature in the presented work is creation of regular grid and its application for collecting of surface survey data by GPS. Followings, special tools were used for the consequent analysis. These are for example the assessments of natural processes and their impact on the structure of archaeological sources or delimitation of sites. The Standard Distance tool was employed for quantifiyng the dispersal of particular classes of ceramic potsherds. It enables to distinguish between artefacts with the origin from the former habitation site and the ceramic debris spread over the field by the manuring in later times

The settlement transformation in the high Middle Ages was a widespread process which influenced almost all parts of medieval society. One of the most important questions is the localization of early medieval settlements and their character. The first applied GIS feature in the presented work is creation of regular grid and its application for collecting of surface survey data by GPS. Followings, special tools were used for the consequent analysis. These are for example the assessments of natural processes and their impact on the structure of archaeological sources or delimitation of sites. The Standard Distance tool was employed for quantifying the dispersal of particular classes of ceramic potsherds. It enables to distinguish between artifacts with the origin from the former habitation site and the ceramic debris spread over the field by the manuring in later times.

The text deals with 3D modelling and its applicability to archaeology. The introductory section describes the methods of the application of models and the most frequent reasons for their development. The second part outlines the general principles of their development accompanied by a description of practical experience gained with the models of St. John the Baptist’s Church in Starý Plzenec and the outer ward of Libštejn Castle

Surface remains of old mining activities form a specific branch of cultural heritage. LiDAR or ALS data offer an important tool for their evidence, documentation and protection. Efficient heritage care requires good knowledge of both historic value and spatial extent of the relief relicts.
Data interpretation is a crucial phase of understanding the monuments. A catalogue of all potential feature types as recognized from the visualized data could help us to interpret both previously known and unknown types of relicts of historical mining.
ALS data also enable us to assess quantities of particular monument types in larger areas and help us to demarcate particular “sites”. Spatial context of relicts is also important and includes not only proper mining traces but also spatially or temporally coherent relicts of settlements or communications.
This paper discusses possibilities and limitations of LiDAR-based typology of mining relicts and presents both technological framework and its results.

"ENG: The presentation focused on the GIS based analysis of the surface artifact survey data and their capability of reflecting settlement transformation of the High Middle Ages. Two methods of surface artefact survey were compared to show that they could generate different models of transformation process. The key feature of the preferred method is the ability to distinguish between artifacts originating from the former habitation site and the ceramic debris spread over the field by manuring. Modelling of random distribution of potsherds of each chronological category and the comparison with primary data helps to assess the origin of the surface scatters. Three methods were tested on seven sites with different size and quality of potsherd assemblages. The interpretation limits are therefore various but on all of the sites are the older (Early or High Medieval) ceramic sherds (distinctly) more concentrated then the Late Medieval or the Modern. This basic rule could be also used for the categories missing better dating as a link to their chronology.

CZ: Povrchové sběry keramiky jsou zásadním nástrojem pro poznání vývoje středověkého osídlení. Vývojově starší metoda syntetického sběru má však tendenci generovat určitý typ sídelní struktury, který nemusí odpovídat minulé realitě. Pomocí aplikace analytické metody a prostorové statistiky lze metodu povrchového sběru významným způsobem obohatit o možnosti srovnání lokalit, statistické kontroly výsledků a využití i na lokalitách se špatným stavem zachování povrchových souborů."